(Scéna co možno nejvíce připomíná televizní hru Chcete být milionářem.)
V. ČECH
A máme tu další, již, éé, 129. díl naší soutěžní hry Chcete mě, éé, Chcete být milionářem? Dnešní uchazeči o horké křeslo jsou tito: Jiří Čech, Vrskmaň! Miroslava Čechová, Vrskmaň! Božetěch Čech, Vrskmaň! Pavlína Blundová rozená Čechová, éé Vrskmaň! František Ringo, Čech! Teda Vrskmaň! Vladimír Čech, to je shoda jmen, asi… Jiří Čech, další, Vojtěch Kovář, totiž Čech, Vrskmaň, Miliona Čechová, rozená… Čechová, a pan Jaromír Blákota, Plzeň… (k Blákotovi) Tak se vážně jmenujete?
BLÁKOTA
Ale né, sem se jenom chtěl ňák odlišit… já sem ňákej Jára Čech z Vrskmaně!
V. ČECH
Aha. No já bych chtěl diváky uklidnit, že nikoho z těchto Čechů neznám, v životě jsem je neviděl, ve Vrskmani jsem nebyl… ačkoliv jinak jsem byl všude teda…
Nuže, přistupme k soutěžnímu úkolu. Seřaďte tyto boty vzestupně podle velikosti. A: čtverky, B: pětky, C: šestky, D: moje.
(dramatická hudba)
Než vám řeknu správné odpovědi, ještě jednou… á na to se vykašlem! Správné odpovědi: Čtverky, pětky, šestky, moje; já mám šest a půlky! Správně odpověděli: e, nikdo, a nejrychlejší byl pan Čech z Vrskmaně!
(všichni Čechové z Vrskmaně odsunují stolky a ženou se k horkému křeslu. Několik jich upadne.)
Né, momentik, nejrychlejší byl pan Vladimír… Čech. A to neni žádná protekce, jako!
(VLADIMÍR ČECH – SOUTĚŽÍCÍ se kácí s infarktem)
E, takže pan Čech je jaksi zřejmě patrně indisponován… takže sem přijde druhý nejrychlejší pan Vojtěch Čech!
(VOJTĚCH ČECH šťasten usedá v křeslo, ostatní se nakvašeně vracejí přes překocené stolky a počítače)
Tak pan Vojtěch Čech je z Vrskmaně, je mu e, 41 let, pracuje jako odborník na rok 17 664 př.n.l. na filoz. fakultě UV ve Vrskmani… má hodně dětí a jednu starou, no! Pane Čechu, co se vám tak líbí na roku 17 664 př.n.l.?
VOJTĚCH Č.
Tak no, víte, v tom roce se událo mnoho!
V. ČECH
To snad v jiných taky?
VOJTĚCH Č.
No, to nevim, to neni můj obor…
V. ČECH
No dobře. Vašimi zájmy jsou koníčky, máte rád rok 17 664 před naším, za naším, cesta máááá promiňte já jsem z toho Do-re-mi ještě tak rozezpívaný… e, máte kytku a pěstujete nafukovací zvířata… Co?
VOJTĚCH Č.
To je myslim opačně…
V. ČECH
Nejspíš. No tak teď k pravidlům. Máte před sebou mě, hehehehe hehe hehehe, to bylo vtipné co? Hehehe he máte před sebou 15 otázek, blablabla, blablabla, však to určitě všechno víte, co, co?
VOJTĚCH Č.
Nó…
V. ČECH
Nebudem se zdržovat, během hry si to osvěžíte. Otázka za 1000 Kč! Jak se jmenovalo vraždící monstrum z filmu Vetřelec? A: Vetřelec, B: nijak, C: Méďa Pusík, D: Vladimír Čech.
VOJTĚCH Č. (vážně zadumán)
No, to je teda těžké.
V. ČECH
Máte kolikchcete času na přemýšlení, a eště máte 25 sekund!
VOJTĚCH Č.
Tož teda, žebysnad Méďa Pusík?
V. ČECH
Je to vaše konečná odpověď? Máte tři nápovědy…
VOJTĚCH Č.
Tož, já bych se zeptal diváků.
V. ČECH
Takže – diváci se připraví – můžete hlasovat.
(diváci jakože hlasují)
Výsledky jsou poměrně jasné… 98 % pro D: Vladimír Čech… he? Ostatní možnosti mají zanedbatelné množství hlasů…
VOJTĚCH Č.
No, e, (zkoumavě pozoruje V. Čecha) … já dám na diváky!
V. ČECH (uražen)
No teda… no jak chcete, označíme tedy D!
(chvíle napětí)
A já vám teď řeknu, že je tó, že je tóó… (posměvavě) blbě, blbě, ha ha, bléééé (dělá na VOJTĚCHA Č. „komára“) Já vám ukážu vraždící…
(VOJTĚCH Č. prchá pryč)
Tak. Ještě tu je stále 9, vlastně 8 natěšených adeptů na horké křeslo! Nový soutěžní úkol zní: Seřaďte tyto možnosti, jak chcete! A: B, B: C, C: D a D: éé, taky D.
(dramatická hudba)
Správné odpovědi jsou… všechny, a správně odpověděli… všichni! No vidíte že to de! Nejrychlejší byl pan Božetěch Čech, který to stihl za… 0,00 vteřin! Pane Božetěchu, možu vám říkat Bóžo? Žo? Teda jo? Nebyl to ňáký podfuk, náhodou, pane Bóžo?
BÓŽA
(huhle si pro sebe) Tož, e, že bych to ňák blbě zmačkl… (hlasitěji) Já nevim to se ňák asi to!
V. ČECH
No dobře, budeme vám věřit. Tak pane Bóžo, vy pravidla taky jistě znáte, a jestli ne, vaše mínus… tak a protože otázek máme málo, zopákneme si znovu tu co měl pan Vojtěch Čech. Takže…
BÓŽA
Možu hádat?
V. ČECH
(pohrdavě)
Simvás, ’dy nejste v kolotoču, vám dám nejdřív možnosti, né, a pak si hádéte, kurrrňa! Tož co bude?
BÓŽA
J, j, dyť e, e, ste mně chtěl dat možnosti?!
V. ČECH
Kulové, Čech! S chtěl hádat, tož hádaj!
BÓŽA
Nno tak… Ttak já bych teda, éé…
V. ČECH (povzbudivě)
Dělé, sténě vyhraješ starou belu!
BÓŽA
Tak teda za á.
V. ČECH
Co? Jo za á… ale prosimvás, dite se vycpat! Dáme za B a nebudem se o tom bavit!
BÓŽA
(začíná hysterčit)
Aaaale já chcu za á!
V. ČECH
Dobrá, označíme tedy bé…
BÓŽA
(vříská)
Aale nnéééééé! Zzza aáááááá!
V. ČECH
(k publiku)
Ano, to se nám občas stane, že soutěžícímu vytečou nervy. To víte ten stres… (k BÓŽOVI) No je to blbě, no!
BÓŽA
(zoufale)
Bbbéééééééééééééé!
V. ČECH
No, bé, to bylo blbě, co mám dělat. Běžte pryč… odtáhněte ho někdo!
(přibíhá personál a táhne vřískajícího BÓŽU pryč i se stolkem, jehož se BÓŽA křečovitě drží)
Dofrasa, příští soutěžící asi bude bez stolku, ale to se ňák přežije. Takže tu máme již, ééé, hodněmoctý rozstřel! Otázka zní: … ona to vlastně otázka… Ech, no tak zní to: Spočítejte na kalkulačce, kolik králíků je sedum králíků!
F. R. ČECH
Možu se zeptat diváků?
V. ČECH
E, no, pravidla to nezakazují, tak cobyne!
F. R. ČECH
(řve do publika)
Hej, Pepo! Kolik králíků je sedum králíků?
PEPA
Já nemám kalkulačku!
V. ČECH
Já vám pučím! (vytasí kalkulačku a hodí ji po PEPOVI)
PEPA
Jau!
F. R. ČECH
Tak co?
PEPA
Mám otřes mozku!!
F. R. ČECH
Osum? Tak jo, díky!
V. ČECH
Tak už to máte? Hej, vy, vraťte mi tu kalkulačku… jau! No! Takže, to sme měli… no označujte odpovědi, tady néste na pastvě, šneci!
(ostatní soutěžící se začnou chaoticky hlásit)
BLÁKOTA
Mně vyšlo 0,0734111!
P. BLUNDOVÁ ROZ. ČECHOVÁ
Mně to píše „É“!
JIŘÍ ČECH
(zuřivě mačká)
Mně to píše furt něco jiného!
V. ČECH
Tak dost, ehm, průběh plnění tohoto úkolu patrně nebyl zcela regulérní, za což já samozřejmě jako nemůžu, jako... takže jsem se usnesl, že ho stornujeme a provedeme nový. Ééhm. Takže: Kolik roků má Aleš Dvouletý? A: nevim, B: tři, C: cože? a D: Vladimír Čech. Ééé seřaďte možnosti podle abecedy.
(dramatická hudba)
Ták, a je nad slunce jasné, že správné pořadí je A, B, C, D, tohle mohl zkonit jen úplný idiot... a správně odpověděli... hm, akorát paní Miliona Čechová, rozená Čechová!
(diváci tleskají, MILIONA, důstojná prastará dáma, přichází a usedá v křeslo)
MILIONA
Slečna panáčku, už zase slečna.
V. ČECH
Tak, ani se... uhm. Moc se omlouvám, slečna Miliona... máte takové neobvyklé křeslo... é, křestní jméno, že?
MILIONA
Cos říkal, synku?
V. ČECH
(hlasitěji)
Že máte zajímavé křestní jméno!
MILIONA
(vypadá, že moc nevnímá; indiferentně pokývne)
Hm...
V. ČECH
(ztěžka si otře pot z čela)
... no tak, pravidla asi nemá cenu opakovat, přistoupíme k první otázce, ano Miliono?
MILIONA
(klimbá)
V. ČECH
(volá)
Slečno Miliono! Sle-čno Mi-li-o-n-
MILIONA
(prudce procitne)
Milion? Milion? Mám milion? (vztyčí se a jde třást V. ČECHOVI pravicí a objímat ho, ten jen konsternovaně drží) Děkuju ti panáčku, mockrát ti děkuju, milióón! Milióóón! (skřehotavě svolává ostatní soutěžící) Jíro, Mirko, Franto, máme to, milióóón!
(všichni ostatní ČECHOVÉ vtrhnou na podium a začnou se halasně objímat a poplácávat po zádech, přiběhnou i někteří diváci)
V. ČECH
(chce ještě něco říct, ale pak rezignovaně mávne rukou. Vytáhne poznámkový bloček a propisku, začne si přeříkávat a psát) Ve Vrs-kma-ni už ná-bor ne-dě-lat. Ni-kdy. (Podtrhne. Pak ještě chvíli hledí na blázinec na pódiu a podtrhne ještě jednou a ještě jednou, až protrhne papír. Unaveně se na něj podívá, mechanicky jej zmačká a zahodí. Pak se otočí a povyskočí si, začne mocným hlasem pět) ... a – před naším, za naším, cesta mááááá, ať nepráší, hej! Tjaptadá, djaptadá... (zvesela odtančí pryč)
(opona)
29. 1. a 5. 2. 2001, fin. 3. 6. 2008